Rozhovor s Kieshou Crowther

Přečtěte si, jak Malá Babička povídá o své neuvěřitelné cestě životem a o tom, co předpovídá do budoucnosti - od Brenta Raynese - editor.

Editor: K setkání s vámi jsem se dostal skrze našeho vzájemného a drahého přítele - Priscillu Wolf, která žije jen kousek od Albuquerque v Novém Mexiku, navštívila tvůj  Návrat Předků 19. dubna poblíž Santa Fe a popisovala, jaké úžasné věci se děly. Říkala, že se toho rána, ještě když byla doma, probudila a ty ses jí objevila. Vlastně jsi řekla její jméno, a když jste se spolu později toho dne setkaly a povídala ti o tom, řekla mi, že jsi jí pověděla, že jsi měla také sen o Priscille přibližně ve stejný čas a řekla jsi příteli, že dorazí na setkání. Priscilla řekla, "Je neuvěřitelné, jak dvě ženy ze stejného města v Sant Luis Valley of Collorado mají takové obrovské spojení."

Kiesha Crowther: Je to pravda, Sestra Wolf  "Priscilla" a já máme neobvyklé spojení, takové, jaké věřím, že setrvává po více životů. Žiji ve velmi malém, odlehlém městě v San Luis Valley, kde je ve skutečnosti více krav než lidí. Představte si takový malý dům v prérii a tak to asi vypadá. Takže si představte to překvapení, když mě drahá Sestra Wolf kontaktovala a zmínila se, že je ze stejného malého města. Zpočátku jsem byla skeptická, myslela jsem, jak se to může stát? Nikdo nepochází z mého malého městečka. Pak se zmínila o starém obchodě, který tu byl po desetiletí  a o tom, kde se učila starým způsobům od svého dědečka, tam kde řeka zatáčí. Nebylo pochyb, že byla z mého malého města. Také se začala zmiňovat o zážitcích s bytostmi na obloze, světelných lidech, kteří ji navštěvovali a okně na jiné místo kousek od řeky. Moje pozornost se v tu chvíli soustředila jen k ní. Ta zatáčka řeky, o které mluvila, je přesně to místo, kde jsem obdržela mnoho "lekcí" z druhé strany, které mě učily ty nejúžasnější, laskavé, milé a něžné bytosti ze světla a lásky. Tohle posvátné místo je přesně to místo, kde jsem započala svou cestu zasvěcení, abych se stala šamanem a strážcem moudra, i když jsem v té době netušila co se ze mne má stát.

Pozn.: Druhou stranou nemyslí Kiesha negativní stranu, ale nazývá tak jinou dimenzi, či jiná místa ve vesmíru.

Sestra Wolf a já jsme si začaly vyprávět příběhy a zážitky - jako bychom konečně našly  někoho, kdo mluví neznámým jazykem, o kterém jsme si obě myslely, že jím nikdo jiný nemluví. Opravdu jsme se staly sestrami na jedné cestě, cestě lásky, světla a vzpomínání.

Nikdy dříve jsme neviděly svoje fotografie a ani jsme se nikdy nepotkaly, až té noci před druhým dnem obřadu, kdy jsem měla sen, jak ke mně přichází místní žena, zatímco jsem seděla tiše uvnitř teepee. Měla pro mě zprávu a já pro ni měla na oplátku dárek, "pírko". Další ráno bylo důležitým dnem našeho obřadu, takže jsem na svůj sen rychle zapomněla a věnovala jsem se svým povinnostem. Bylo asi poledne, když jsem uvnitř teepee obědvala, a vtom se přede mnou objevila žena z mého snu. Byla to má drahá Sestra Wolf.

Editor: Ty sama jsi napsala, že nyní, když obřad skončil, můžeš mluvit o tom co se "stalo fyzicky, emočně a duchovně všem zúčastněným," a jak tato událost ovlivnila "velký posun" naší planety. Prosím pověz nám více o tomto podstatném setkání, shledání se s Priscillou a jak jste tím ty a ostatní byli ovlivněni.

Kiesha: Pořádat událost tak velkou a smysluplnou jako "Návrat Předků" v Santa Fe v Novém Mexiku byla pro mě velká pocta a čest, ale také velmi poučující zážitek. Tento obřad nebyla žádná malá událost. Toto období v dubnu, kdy byl obřad, dokonce předpovídali po staletí Májové a Hopiové jako čas, kdy započne uzdravování Matky Země, čas, kdy se Nebe otevře a bude sesílat energie pomoci, Světla a Lásky, aby nám, lidským bytostem, pomohly uvědomit si, kdo jsme. Když tak učiníme, budeme schopni se pozvednout  na vyšší úroveň vědomí a vyšší úroveň bytí.

 Tohle je ta "smrt nebo konec" o kterém Májové mluví - smrt naší Země takové, jakou ji známe. My, jako lidské bytosti, máme možnost volby ze dvou možností. První, budeme pokračovat jako doposud, jako slepé děti neustále drancující Matku Zemi o všechno bohatství, brát bez vracení, používat bez vděku, znečišťovat ovzduší a půdy, zvířata a rostliny, zabíjet, znásilňovat, zneužívat, zanedbávat a mučit navzájem sebe a Matku Zemi = zajištění naší smrti. Nebo druhá možnost, že přihlédneme k našim chybám jako lidské bytosti a společně, jako jeden, začneme přebírat odpovědnost za naše činy. Znovu se naučíme moudrosti z minulosti a pravdy, které byly ztraceny po tak dlouhou dobu a budeme podle nich jednat. O tomhle pojednával Návrat Předků, přinášení zpět těchto pravd, moudrostí a uctívání Země lidským způsobem. Tento obřad byl prorokován po celé generace a generace, až nakonec Dědeček Alejandro Cirilo Perez Oxlaj "strážce veškerého Májského učení" oznámil, že na konci dubna nastane klíčový čas na naší planetě a nabídne nám důležité rozhodnutí. Jsme, jako lidské bytosti, schopni změny?

S velkým a zvučným ANO začal obřad při východu slunce. Byla naplánovaná seskupení po celé planetě mezi 18.-28. dubnem 2009, aby se spojila s Návratem Předků, které se odehrávalo v severní Arizoně. Strážcové moudra, šamani, starcové a duchovní vůdci, domorodí i nedomorodí lidé se spojili dohromady k  posvátnému obřadu. Musely být vykonány tři důležité obřady. Měsíce před obřadem jsem byla velmi přesně učena a vedena druhou stranou o tom, jak tyto obřady provádět. Ostatní Strážcové Moudra a šamani byli také seznámeni se stejnými pokyny a učením. První den, 18. dubna, začal při východu slunce a byl zasvěcen uzdravení naší Posvátné Matky Země. Bylo vytvořeno posvátné zdravotní kolo/kruh a do země byly vloženy krystaly. Když byly krystaly umístěny do země uprostřed kruhu, něco neuvěřitelného se začalo dít. Tento první den obřadu byl opravdu chladný, mraky zakrývaly paprsky vycházejícího slunce a občas poletovaly sněhové vločky, ale když jsme vložili do země krystaly a všichni poslali milující a uzdravující energii Matce Zemi, začala jsem je vidět. Neříkám to jen tak, nikdy nezlehčuji něco mému srdci tak posvátného a ani nepřeháním, když řeknu "Předkové byli mezi námi!" Pamatuji si, jak jsem říkala skupině, že přišli jako velká vlna v moři, skutečně to bylo moře lidí různých kmenů, národností a barev. Přicházeli ze všech směrů a pokryli kopce okolo nás. Nikdy předtím jsem nic takového neviděla!

Měla jsem obrovskou radost, cítila jsem se, jako by mi mělo radostí prasknout srdce! Nemohla jsem se ubránit pláči, když jsem povídala co vidím, i v dnešních dnech mi naskakuje husí kůže a cítím čistou lásku a radost, když pomyslím na to ráno. Opravdu to byla úžasná událost, proudy energií, které kdysi vedly, byly znovu spojeny, poté co byly po staletí přerušeny. Opravdu se to dělo, cítila jsem, jak se to děje. Jako vůdce této úžasné skupiny lidí jsem měla velkou zodpovědnost dělat věci přesně a hluboce naslouchat vedení, které se mi dostávalo od Předků. Doslova jsem cítila každou svou buňkou, když se energie spojila a co bylo pro mě ještě více úžasné, byly proudy energie, které jsem viděla. Doslova jsem viděla jak letí z nebe k Zemi.

Začala jsem vidět "sloupy" energií okolo 12. prosince minulého roku - sloupy energií, které sestupovaly dolů z nebes. Jak čas plynul, tyto sloupy světla nebo energie se stávaly více a více masivními, ale tento první den obřadu se nebesa opravdu otevřela a tyto sloupy energie, které jsem po nějaký čas viděla, se začaly rozšiřovat.... až se nakonec staly jedním obrovským sloupem. Když se tak stalo, mnoho lidí to cítilo - všem se tajil dech. Nebyly žádné pochyby o přítomnosti předků mezi námi nebo o masivním proudu energie, který proudil z nebes toho dne. Nedalo se to prostě popřít.

Druhý den obřadu byl, a myslím, že mluvím za všechny, nejsilnější a nejmocnější. Tento den byl velice obtížný, ale klíčový pro účel a naplnění tohoto setkání. Druhý den obřadu byl věnován léčení Mužskosti a Ženskosti. Když jsem se učila, o čem tento den bude a jak přednášet, co je potřeba skrze své sny, vize a lekce, byla jsem čím dál více opatrnější. Já, jako mnoho žen, jsem byla párkrát v životě zraněna negativní mužskou energií, takže jsem nevěděla, zda se dokážu sama projít tímto dnem a konat, co je potřeba.

Nemůžeme uzdravit Zemi, dokud neuzdravíme sebe a ty největší rány, které jako lidské bytosti nosíme, jsou ty, které jsou pohřbené hluboko v naší mužské nebo ženské bytosti. Tyto dvě energie byly po dlouhou dobu mimo rovnováhu, takže je nemožné vidět škody způsobené touto neshodou v téměř každém živém člověku na Zemi. Tato nerovnováha je tak obrovská, že bez opětovného uvedení do rovnováhy a uzdravení, my, lidské bytosti, jednoduše nebudeme schopni přežít, tak jako naše planeta. Začala jsem mluvit ke skupině o velké nerovnováze, o tom, jak nashromážděná negativní mužská energie způsobovala naší planetě obrovské rány po tisíce let dominance, znásilňování, mučení, válčení, obtěžování, násilí a hrůzných nemyslitelných činů na dětech, ženách a jiných mužích. Jak muži tak ženy nesou tyto rány ze ztráty svého srdce, traumatu a odcizení.

Mnoho můžu v kruhu nemělo ani ponětí co se chystalo a asi to bylo dobře, protože někteří z nich by asi chtěli odejít! Nezáviděla jsem mužům v kruhu, když jsem je požádala, aby vstali a chytli se za ruce. Moje srdce pro ně plakalo, když jsem je instruovala, co musí být uděláno a žádala je, aby šli do svého nitra, tak hluboko, jak jen to jde - dovnitř sebe a byli svědky všechny té krutosti, smutku a bolesti žen, aby cítili a uvolnili tyto negativní energie nejen v nynějších životech, ale i v těch životech minulých. Když jsem mluvila, celé mé tělo se chvělo, když se zármutek a bolest začaly tvořit uvnitř, když jsem požádala tyto dobrosrdečné muže, aby učinili takovou obtížnou věc. Musím říct, že ti muži uvnitř kruhu měli ta nejsilnější a nejčistší srdce, jaké jsem kdy potkala, a za to je hluboce miluji. Ujistila jsem je, že je z ničeho jako jednotlivce neviním a přisahala jsem, že je budu držet bezpečně uzemněné k Matce Zemi a Otci Obloze po celý čas. Když jsem povídala, co je potřeba udělat, řekla jsem všem ženám, aby utvořily kruh kolem můžu a posílaly jim milující světlo a energii, zatímco oni procházeli touto zkouškou.

Skoro pláču, když si na to vzpomenu.... i přestože od obřadu uběhl již týden. Když jsme začali a muži se drželi v kruhu za ruce, spustily se jim slzy. Dokonce ženy, které stály v kruhu okolo mužů, plakaly. Jen těžko nacházím slova, která by popisovala utrpení těchto nádherných mužů, jejich utrpení a pláč byl tak hluboký, že někteří muži trýznivě kašlali, aby se zbavili myšlenek a obrazů v jejich myslích, někteří bojovali s nevolností. Byla jsem uzemněná jak jen to šlo, když jsem chodila od muže k muži a zvyšovala svoji energii, abych je udržela v bezpečí a na pevném místě, uzemňovala je k Matce Zemi a Otci Obloze, tak jsem byla vedena mými ochránci, takže mohli být zbaveni své bolesti a utrpení skrze jejich chodidla a hlavy. Ženy, které je obklopovaly, začaly jedním hlasem zpívat a posílaly milující hudbu k mužům, aby jim pomohly zůstat uzemněni v srdci. Jeden muž zkolaboval. Uvědomila jsem si, že už nejsem schopna sama udržet prostor a požádala jsem energetické zdravotníky/reiki mistry/, aby přistoupili a položili ruce na muže a pomohli jim... Přihlížela jsem a poslouchala, modlila se, aby to už skončilo, abych dostala vedení a mohli jsme přestat, když pro nás byla bolest mužů téměř nesnesitelná.

Po celou dobu, co jsem sledovala muže, byla jsem i svědkem toho, jak mužští předkové, kteří byli seskupení za námi, se pohybovali kupředu k mužům a postupně k nim přistupovali. Když se to dělo, mužský pláč se měnil podle toho, jak byli vystaveni utrpení a bolesti jednotlivých duchů, kteří se toho účastnili.... potom ... konečně.. jsem slyšela klidný, ale silný hlas jak říká "Hotovo!" Ihned jsem ohlásila, že jsme dosáhli toho, o co jsme byli požádáni a povolila ženám, aby šly za muži, držely je, děkovaly jim a milovaly je. Všem nám bylo do pláče. Všichni jsme byli spojeni v jedné záři. Věděla jsem, že tento den bude těžký, ale ani já jsem nevěděla, jak velmi mocný a měnící tento obřad pro planetu bude. Všichni jsme si vzali dlouhou přestávku než začalo ženské léčení. Bylo mi řečeno, aby ženy utvořily polokruh, do tvaru kalichu a muži vytvořili řadu napříč tímto půlkruhem - spojili oba kraje kalichu. Znovu jsme se všichni drželi za ruce, když jsem vedla ženy, aby se ponořily hluboko do sebe a nechaly všechno to násilí, smutek, zlobu a zážitky celých milénií vyplout na povrch. Prožitek ženského léčení byl mnohem horší, těžší než mužský - ale bylo to jiné. Začalo to tichým vzlykotem, když ženy pomyslely na své vlastní násilí, násilí na jejich dětech.... byl to tichý vzlyk a pak mi bylo řečeno, abych položila své ruce na jejich břicha. Musím přiznat, že jsem to hned nepochopila. Když jsem chodila od jedné ke druhé, začala jsem vidět, co se děje... Ženy se stále držely svých skrytých bolestí, potlačovaly je tak, jak byly učeny. Ale když jsem chodila od jedné ke druhé, vše se to prolomilo, věci začaly přicházet na povrch v obrovských vlnách zármutku. Všechny ženy šly k zemi. Některé si lehly na břicho, jiné na záda, když ležely tak naříkaly a plakaly.

Stejně jako v mužském obřadu jsem byla svědkem toho, jak dávní "duchové" vstupovali k ženám a odcházeli. Byla jsem svědkem, jak se jedna žena rozzářila do jasného světla a brzy po obřadu jsem  zjistila, že několik ostatních bylo svědky téhož světla. Brzy přišla odpověď, "Hotovo". S tím jsem řekla mužům, aby drželi ženy, děkovali jim a dávali jim svou lásku. Muži něžně drželi ženy po dlouhou dobu než jsme naprosto skončili.

Třetí den byl věnován učení Strážců Moudra, "lekcím," které jsem dostávala od dob, kdy jsem byla dítě a některým proroctvím, která mi byla řečena od druhé strany ke sdílení. Tento den byl více prozářený než den druhý. Mluvila jsem o tom, co přijde a o tom, jak my, děti naší Matky Země, si potřebujeme rozpomenout na Velké JÁ JSEM, které každý z nás je, o tom, jak žít od srdce a ne od mysli.

Tento den byl poznamenán Kondorem severu a Orlem jihu, kteří proletěli těsně vedle sebe. Mohu mluvit o hodně věcech, které jsem se naučila, o tom, co bude v budoucnu, pokud si zvolíme vzpomenout si kdo jsme a budeme naslouchat Strážcům Moudra, kteří jsou nyní po celé naší planetě a šíří jejich moudrost, která zahrnuje učení "hvězdných lidí", kteří přijdou na naši planetu, aby nám pomohli uzdravit nás a Matku Zemi. Je známo, že tito hvězdní lidé přišli na naši planetu již předtím  a schovali, "zakopali" pravdu a učení, které se navrátí k nám po posvátném obřadu, po "Návratu Předků". Je tu mnoho informací, které by bylo asi lepší ušetřit na jiný rozhovor.   

Editor: V srpnu minulého roku jsme já a moje žena Joan byli poctěni tím, že nás Priscilla vzala na procházku jejím starým rodný městem. Měla tam jako dítě některé velmi neobvyklé zážitky, a vyznělo to, že ty také. Můžeš nám popsat, co se ti stávalo během tvého dětství a jak tě to ovlivnilo ve tvé pozdější roli jako medicín ženy?

Kiesha Crowther: Po mnoho let, asi od doby co mi bylo 8 roků, dostávám "lekce" od hlasu, který mě nazývá Dítětem a všechno to začalo dole u řeky. Je tam velmi zvláštní místo, kam chodím mnoho let, "mé zvláštní místečko", jak tomu říkám, vždy to pro mě bylo útočiště a místo, kde nejsou žádní lidé, žádné domy nebo silnice. Tohle místo je velmi zvláštní. Po mnoho let jsem si myslela, že jenom já mohu cítit to chvění ve vzduchu a v mých nohou, když jsem tam chodila. Měla jsem tam mnoho nádherných a kouzelných zážitků, vždy během nejtěžších chvíl v mém životě, kdy jsem utíkala do svého útočiště. Spřátelila jsem se s  tamními zvířaty a stromy, pod kterými jsem spávala. Bylo to právě na tom místě, kde se mi začaly dít ty nejúžasnější věci.

Jednou v noci, když jsem si lehla do trávy pod stromy, zahlédla jsem lehké modré světlo. Moje racionální mysl se hned rozhodla, že je to určitě nějaký orající traktor na poli za stromy, ale neslyšela jsem vůbec žádný zvuk, žádný vítr, všude byl naprostý klid, takže jsem sledovala tohle světlo, jak se zvětšovalo a zvětšovalo, když se pohybovalo skrze stromy. Pozorovala jsem světlo, jak se objevovalo zpoza stromů - světle modrá světelná koule. Vůbec jsem se nebála. Myslím, že jsem byla ohromena tím, co jsem viděla, nanejvýš jsem se cítila naprosto klidně. Když se světlo přibližovalo, mohla jsem rozpoznat, že to nebylo už jen světlo, byla to žena... světelná žena. Vůbec jsem se nebála, cítila jsem naprostý klid a pokoj. Stále jsem ležela na zemi a sledovala, jak se přibližuje. Pamatuji si každý detail této ženy, její vlasy byly dlouhé a vlnité se dvěma copy na každé straně, její šaty byly také z modrého světla a vlnily se, jako by foukal vánek, ale vůbec žádný nefoukal. Její tvář byla plná lásky a soucitu, taková láska jakou slovy nelze popsat. Přišla a položila svou ruku na mou tvář velmi jemně, takže její dlaň držela mou tvář. To je vše, co si z toho zážitku pamatuji. Další věc, na kterou si vzpomínám je, že jsem se ráno probudila. Stále jsem ležela na tom samém místě, kam jsem si večer lehla. Bylo tam malé stádo losů na druhé straně řeky, na západ ode mně a sova nad mojí hlavou. Také si pamatuji, že bylo chladno - doslova jsem viděla zvedající se páru nad losy a to, jak se probouzejí ze spánku a začali se krmit trávou na louce - ale něco se VELMI změnilo! Losi měli takovou barvu kolem sebe, jiskry barvy, které padaly jako sníh nebo pomalu tekoucí voda, chvíli jsem to pozorovala... promnula si oči a podívala se znovu, stále tam bylo! Všechno vypadalo jinak, kamkoliv jsem se podívala měly věci kolem sebe barvy zářící z nich, ne jen barvy, ale hýbající se živé barvy! Sova, tráva, stromy, dokonce i voda... Musela jsem vypadat jako blázen, kdyby mě někdo sledoval. Strávila jsem hodiny na kolenou sledováním půdy, mravenců, zíráním na stébla trávy a mnutím očí znovu a znovu... ale pokaždé když jsem je otevřela, stále jsem ty barvy viděla.

Když jsem dorazila domů, objevila jsem, že tu bylo ještě něco úžasného a musím uznat i trochu matoucího! Byla jsem stále oslněná, nadšená, zmatená a nervózní z vidění těch barev. Ale nyní tu bylo něco jiného, nejen že jiní lidé měli různé barvy pohybující se okolo nich, ale téměř každý z nich, s výjimkou některých kojenců, měl obraz zvířete na své hrudi nebo vedle ní! Vyrůstala jsem v malé komunitě. Nikomu jsem ani nepípla o tom, co jsem viděla. Vlastně jsem si myslela, že jsem se zbláznila a strávila několik let styděním se za to, jaké vidím věci. Dalších pár let bylo pro mě obtížných, protože jsem nevěděla, co se mi to děje a také jsem nechtěla, aby někdo zjistil, že jsem "divná". Věci byly ještě divnější, když jsem porozuměla tomu, jak komunikovat se zvířaty. I nyní jsem si vědoma, jak to musí znít někomu, kdo tomu nerozumí. Stále mám potíže slovy vyjádřit, jak se to vlastně děje, ale budu se snažit.

Vím, kde zvíře je, dokonce jaký druh a pohlaví, aniž bych ho viděla. Děje se to několika způsoby a všemi smysly. Je to chutí, zvukem, hmatem, barvou a dokonce číslem... Všechny tyto věci se dějí rychle a téměř součastně. Každé zvíře je jiné, například když je na silnici míli přede mnou los, cítím chuť šišky v ústech, cítím hrubý vlhký kožich a číslo 4, barvu hnědou jak kůra stromu... když cítím, že na stromě před domem je sova, zatímco jím svou večeři... cítím číslo 8, a je to tmavě purpurové a s pocitem studeného vánku noci. Tohle je nejlepší způsob, jak mohu popsat, jak se to děje. Takhle také rozumím zvířatům a tomu co "říkají". Není to slovy, je to pocitem a chutí, barvou a cítěním... Když jsou vystrašená, je to jasně žlutá nebo oranžová, cítím paniku a její zvuk v hlavě. Agrese je červená s číslem 9 a je nepříjemně horká... Když vím, co říkají a jak se cítí, posílám jim informace skrze emoce a energii s barvami a zvuky. Nejsem si jistá, jak lépe to popsat, ale jako dítě jsem se to popisovat neodvážila a schovávala to většinu času tím, že jsem jen řekla... Myslím, že bys měl zpomalit... nebo "jdu na chvíli ven", když jsem věděla, že do chlíva s jehňaty vběhl pes. Když jsem dospívala, stále jsem nepřiznávala, co jsem dělala, ani lekce, které mě učila druhá strana, nebo duchy, kteří za mnou chodili a učili mě věci o životě a o tom jak fungují, jak jsme spojení a tak dále, dokud jsem se nestala šamanem.

To, že jsem se stala šamanem, pro mě bylo opravdové překvapení. Když jsem byla povolaná, abych se stala šamanem kmene Siouxů a Salich, byla jsem vystrašená a téměř vše odmítla kvůli zodpovědnosti a obrovskému závazku, a také protože jsem musela mluvit o všech těchto "divných věcech", které jsem prožívala. Lidé v kmeni mi řekli, že věděli, že mě učily "babičky", aby mě připravily na den, kdy mi bude 30 a stanu se šamanem. To, že všichni věděli co se mi děje, mi dalo sílu a odvahu, abych pokračovala. Od doby, kdy jsem se stala šamanem, kráčím v moudrosti. Byly mi dány dary a bylo mi požehnáno, abych mohla lépe sloužit, milovat a ctít  Matku Zemi a všechny tvory, včetně všech svých bratrů a sester na této planetě. Slíbila jsem, že budu sdílet své vize a lekce s těmi, se kterými přijdu do kontaktu.

Zjištění o Priscille Wolf, jejich darech a tom, že zná posvátné místo u řeky a ty věci, které zažila, mi také dávají odvahu a podporu k tomu, abych vyprávěla své příběhy a sdílela svou moudrost s ostatními. Jen si představte, o čem asi mluvíme, když jsme obě prožiliy neuvěřitelné věci v tomhle údolí. Viděla jsem mnoho věcí, mnoho oken, která vedla na místa velkých znalostí, obrovskou knihovnu pokud chcete, kde se toho dá tolik naučit a zjistit odpovědi, místo velké lásky a světla, míru a harmonie. Mluvila jsem s bytostmi, které nejsou z této sféry, některé jsou blízké mému srdci stejně jako členové rodiny zde na Zemi. Moje zpráva pro čtenáře je následující: "hvězdní lidé" tu jsou a byli tu po dlouhý čas, přicházeli a odcházeli. Ráda bych se s vámi ale podělila o to, co jsem se od nich naučila a sice to, že nás hluboce milují a chtějí nám pomoci, tak jako rodiče pomáhají svým dětem. Nejsou tu aby nás zničili. Ti ,kteří nás nyní navštěvují, jsou tu, aby nám pomohli vzpomenout si, kdo jsme, vedli nás a pomohli nám navrátit zpět moudrost a učení, které kdysi na Zemi bylo, ale muselo být schováno, když organizovaná náboženství a skupiny začaly obtěžovat a dávat právo na zabíjení, války a nepopsatelné věci vůči sobě navzájem z důvodů našich rozdílů. Ale nyní je čas, aby moudrost byla přivedena zpátky. Nyní se nacházíme v rozhodujícím bodě, zda budeme pokračovat ve válčení, zabíjení sebe navzájem a naší Matky Země, nebo se změníme. Čas obřadu označil počátek nového způsobu bytí. Nebesa se otevřela a sdílejí s námi silné energie, mění nás na molekulární úrovni. Naši předci se rozhodli vrátit po tisících zpět v duchu, aby nám pomohli být lepšími lidmi, pomohli nám duchovně a energeticky činit potřebná rozhodnutí, abychom byli lepšími jeden k druhému. Je na čase, abychom začali napravovat v našich životech věci, které nám už dávno neslouží, dávno nás nedělají lepšími lidmi. Pokud to nepochází od srdce, měli bychom s tím přestat, pokud z toho nemáte dobrý pocit, přestaňte to dělat, pokud to ubližuje Matce Zemi, pak to ubližuje i nám. Čas nadešel, posun začal a my tu žijeme v tento moment, který byl předpovídán po tisíce let. Budeme připraveni na rok 2012? Učiníme změny v našich srdcích, posuneme se do vyššího vědomí, lepšího způsobu bytí? Pevně věřím, že my, jako děti této planety, si můžeme vzpomenout kdo jsme a staneme se milujícími a nádhernými světelnými bytostmi, kterými jsme měli být už dlouhou dobu. Modlím se za to, abychom mohli pracovat svým srdcem, naslouchali moudrosti, která je nám dávána a sdíleli lásku a milost se všemi žijícími věcmi.

Editor: Priscila věří, že v San Luis Valley jsou portály do jiných světů. Souhlasíš? Viděla jsi nějaké UFO, o kterém mluví?

Kiesha Crowther:  Jak jsem řekla předtím, viděla jsem a dokonce jsem komunikovala s mnoha bytostmi z druhé strany... ale věřím, že jsou rozdíly mezi těmi na druhé straně, které nazývám předky nebo starci a těmi, kteří přicházejí z různých míst ve vesmíru. Je to víra v to, co jsem byla učena - že tu je mnoho bytostí a mnoho skupin bytostí... Někteří méně inteligentní/duchovní a mnozí, kteří jsou o hodně, hodně více intelektuálně, duchovně a energeticky pokročilí a tak dále. Dle mých zkušeností z minulosti tu jsou i takové skupiny bytostí, které jsou více pokročilé než my, ale jsou na stejné duchovní úrovni jako my, takže sem přicházejí, na naši planetu, aby objevily věci, které by je posunuly, nebo si přejí o nás vědět více a o tom, jak působíme a mnohým z nás působí pocit strachu, během kterého si berou jejich informace, protože oni necítí stejné emoce strachu nebo soucitu jako my. Když už jsem to zmínila, tak mi bylo i řečeno a pevně tomu věřím, že už nás nebudou navštěvovat, vlastně byly zastaveny. Vím, že nyní zacházím trochu daleko, ale snažte se chápat, když se to pokouším vysvětlit.  Je tu inteligence vyšší než my, říkám vyšší, ale myslím tím, že rozumí lépe. Jsou duchovně více pokročilí, jejich vědomí je daleko před našim vlastním na této planetě a hluboce nás milují, vidí nás jako "děti" pokoušející se o něco. Ale děláme mnoho, mnoho chyb. Oni nejsou naštvaní na nás, ale chtějí po nás, abychom si počínali lépe, chtějí, abychom uspěli, nechtějí, abychom si navzájem ubližovali nebo zabíjeli planetu. Tato Země je pro ně VELMI důležitá, milují Ji jako žijící, dýchající bytost, která je Matkou mnoha tvorům, které NÁM (lidským bytostem) nebude dovoleno ničit. Pochopte, že nás milují, ano; ale také milují zbytek živoucí planety a nenechají nás (jediné žijící tvory na planetě, kteří bezpotřebně zabíjejí, znečišťují a zneužívají druhé) ničit Ji. My, lidské bytosti, jsme jediná věc, která zabíjí Matku Zemi a nebude nám dovoleno tak činit. Oni, "hvězdné bytosti", nás nechtějí vidět padnout, nebo ničit se navzájem, chtějí, abychom si uvědomili kdo jsme, jaké velké schopnosti máme a tohle je to, proč přicházejí na naši planetu a budou přicházet se "svými rodinami", aby nám pomohli.

Nepohlížím na UFO jako na sci-fi, strašidelné a děsivé záhady, které patří do Akt X. Také nevěřím, že je to všechno výmysl. Vím, že jsou skuteční, vím, že jsme navštěvováni, že kruhy v obilí jsou zprávy pro ty hvězdné bytosti, které tu už jsou od jiných, které nám chtějí pomoci, dát nám nástroje k našim lepším já. Je to velmi důležitá věc a není se čeho bát, pokud žijeme od našeho srdce s vlídností a láskou. Viděla jsem mnoho jedinečných a řekla bych zvláštních úkazů. Viděla jsem veliké červené balony světla vznášející se čas od času nad mým domem, od doby kdy mi bylo 13, jeden, který vidělo i mnoho lidí z města, včetně mého souseda, který byl/je policejní důstojník. Také bych měla zmínit to, že druhého dne přistál na jeho poli vládní vrtulník... Viděla jsem přistávat světla na vrcholcích kopců kousek od města uprostřed noci, která nikdy neodletěla. Párkrát jsem byla svědkem zářících zelených koulí světla letících v trojúhelníkovém tvaru a velkou rychlostí nad vrcholky hor a během sekundy byly nad městem. Mnoho, mnoho věcí se událo tady v údolí a slyšela jsem mnoho příběhů od lidí, kteří by si jen tak něco nevymysleli. Prostě jsem chtěla vědět, zda to viděl i někdo jiný.

Editor: Jaké jsou tvoje budoucí cíle? 

Kiesha: Moje cíle v životě nezahrnují, abych měla mediální jméno nebo vydělávala tuny peněz. Jako šaman bych se neměla zajímat o tyto věci. Měla by to být služba od srdce, způsob sdílení daru, který mi byl dán v tomto životě, abych pomohla uzdravovat a učila ostatní. Je to odpovědnost, ne jenom dar. Můj cíl v životě je jednoduše zůstat v pravdě o tom, co vím, být upřímná a milovat všechny druhy života a sloužit, uzdravovat a učit druhé lásce a ochraně Matky Země a Jejich tvorů.

Z webových stránek Malé Babičky

https://littlegrandmother.net

pro vás přeložil Allaniel