Slovo Kristovo

Hluboké jsou studnice mé, v nichž je vlita moudrost. Kdo nemá duši žíznivou po moudrosti, jen maličko nabírá z jejích studnic. Rty svlažuje jen malými doušky. Avšak ten, kdo má duši vyprahlou a žíznivou, ten mě stále prosí: Dej mi pít, můj Pane, abych já, moudrosti jsa napojen, dobře věděl, co mám činit, abych dosáhl spásy a žil podle Tvé vůle navěky.

Jak rád slyším taková slova – jak rád podávám vody ze svých studnic, neboť ony mají v sobě Boží sílu života a ten, kdo z nich pije, je duchovně silný. Ten pak, kdo je vnitřně silný, přemáhá zlé a vítězí nad ním, a je pak obdarován nejen moudrostí ducha, ale také jinými dary, mezi nimiž Láska je korunou všeho, záříc nade vším, dodávajíc všemu velikou krásu, i užitečnost a účelnost.

Proč nežádáte na mně více vody z mých studnic moudrosti, abyste se stali moudrými a věděli, co na vás žádám za činy, za myšlenky, slova i city, abyste mohli dosahovat dokonalosti, požadované od člověka, který vstupuje k mé pravici jako věrný služebník, jako syn milující Otce a Otcem milovaný?

Žádejte více vody z mých studnic! Ony jsou otevřeny a přístupny každému, kdo má srdce neporušené zlem světa.

Žádejte po mně vody moudrosti, neboť já je mám v bohaté plnosti a těm, kdo o ně prosí, dávám vrchovaté míry, jestliže jsou opravdu v duši žízniví a hledají pravou moudrost, touží najít pravdu. Budete-li mnoho ode mne žádat, budete mnoho dostávat z moudrosti i z Lásky mé.

Jsou mnozí, kteří mě dosud o vodu moudrosti nepožádali, nebo žádali jen malou míru. Kdo málo žádá, málo dostává, a proto bývá chudý na duši, neznalý mých přání. Nezná-li má přání, jak je může plnit? Kdo pak neplní má přání a nežije podle nich na Zemi, marně volá: Otče, otevři, jdu k Tobě, neboť tělo mi zemřelo a já hledám nový domov. Takovému je odpovězeno: Odejdi od mého domu, nejsi mým synem, protože jsi nežil svatě. Jen ten kdo žil svatě, je můj syn, protože moji synové svatí byli a svatí musí opět být, mám-li je přijmout do svého domu jako své pravé syny. Jdi tedy a uč se svatě žít. Až se to naučíš, přijď – a já ti otevřu dveře dokořán a s láskou tě přijmu do domu svého.

Žádejte tedy hojně vody z mých studnic, abyste poznali, co je v nich obsaženo jako moudrost, jako Boží zákon a řád daný člověku pro jeho život, aby byl žit tak, jak má být žit: podle lásky, moudrosti a vůle mé, která je zakotvena ve Vůli Otcově jako nedílná jednota. Proto co pravím já, praví Otec, přání mé je přání Otcovo. Vy pak, plníce je, neodejdete od domu Otcova, ale vstoupíte do něho jako svatí synové, až přijde chvíle vašeho rozloučení s tělem a se Zemí.

Hle, jsem u studnice Moudrosti a chci vám nalévat, chci vám dát pít její živé vody. Pijte ji – pijte ať jste naplněni Moudrostí, ať vaše žízeň po ní je tak ukojena na věky! Pak vy, sami napojeni, budete jiným podávat k ústům poháry vědění o životě mém i o životě člověka. Bude pak naplněno mé přání, aby všichni byli jedno v moudrosti, lásce i vůli mé jako jedna svatá rodina, jejíž Pán je zároveň též jejím přítelem. Budou-li všichni jedna svatá rodina – pak začne kralovat Láska. A když Láska kraluje, je život rájem.

Z knihy: Slovo Kristovo