otázka: „ Jak mohu já, vy či kdokoli jiný pomoci člověku, který uvízl v nesnázích či trpí? ( ano, takto je na to třeba pohlížet, uvízli jsme v nesnázích a trpíme, i když si to někdo nechce přiznat a dál si stojí za svou pravdou, není třeba obhajovat své pravdy...pravdy se mají přijímat, i když s nimi nesouhlasíme, to přeci nemusíme...co je dnes naše pravda, nemusí být naší pravdou zítra, když budeme naslouchat inspiraci...a je správná otázka, jak mohu pomoci já? Ano, naprosto správná, není to o tom, to on či ona si to má pořešit, nelíbí se mi jeho názory jeho chování, jeho postoje...ou...je to i moje, tak se vrhnu na léčení sebe sama a věřím, že tím uzdravím i toho druhého...přestala bych se slovně a v myšlenkách prát a dohadovat a začala bych, což všichni teď děláme na plné koule, protože už víme... čistit, čistit, čistit....)
„Z pohledu Hó oponopono existuje jediná cesta a tou je očišťování sebe sama!
Lidé, kteří se dostanou do mé blízkosti, vč. osoby, která mi píše, se mnou sdílejí program. Dostal se do jejich mysli jako nákaza. Nelze je z čehokoli vinit. Ocitli se v pasti!
Mohu hodit lano, ale většinou ho nepoužijí, anebo se na něm oběsí.
Tak co dělat? Jediné, co mohu udělat, je očistit sebe! Když se čistím, čistí se i ostatní. Smažeme-li sdílené programy, odstraňujeme je celému lidstvu!!! Neděláme nic jiného, než že čistíme, čistíme, čistíme!!! Říkejme „pouze“: Miluji tě.
Omlouvám se.
Prosím, odpust, mi.
Děkuji ti. Zbytek ponecháváme Božství!!! Konec konců, vytváříme-li si svou realitu, pak jsme museli vytvořit i tuto situaci!
Když se vyléčíte vy sami, uleví se i osobě, která se na mě či vás obrátila s prosbou o radu ( a já dodávám, pokud tuto záležitost sdílíme s někým jiným, je to i jeho, proto i on by měl čistit...) a u leví se tak ostatním. kteří sdílejí tento program!!!
