Vegetariánství

Milí Lionel a Jakšiel,

chtěla bych se vás zeptat, jestli jako propagátoři všobjímající lásky jíte maso. Děkuji za vaši odpověď.

   Ema

Milá Emo,

Na tvůj dotaz bych odpověděla větou, která se mi líbí „ Nejím nic, co má obličej a cítí bolest‘‘.

Takže to je má odpověď. Na tento dotaz odpovídám sama, ale vyjadřuji tím názor nás obou. Samozřejmě by se k tématu vegetariánství mělo napsat víc.

Myslím si, že my lidé dokážeme žít a naše tělo skvěle fungovat bez masa. Mám to na sobě vyzkoušené. Máme na výběr mnoho stravy a chutné, kterou se můžeme stravovat aniž by bylo nutné, druhému tvoru vzít život a sníst ho.

Nehledě na to, že ten život je brán velmi často krutě a za velké bolesti a utrpení. Toto vše zvíře před svou smrtí zažívá a všechna tato bolest a utrpení se dostává do masa a člověk ho pak sní, protože varem se to nezničí. A já si do svého těla nechci dávat mrtvoly. Maso snižuje vibrace těla a člověk je pak méně citlivý, vnímavý a má v sobě neklid.

Takže na závěr bych to jen shrnula. Mé důvody jsou:

1)      Úcta ke zvířatům

2)      Úcta k planetě protože velké chovy zvířat škodí zemi

          a ekologii

3)      Duchovní důvody

4)      Záleží mi na mém zdraví

                             Lionel

Andělé:

My Andělé žehnáme celé matičce zemi a žehnáme i zvířatům, která zde žijí a za velkých bolestí umírají a za velkých bolestí jsou na nich prováděny pokusy. Bolest která od nich jde je nesmírná a není možné v tom pokračovat. Je na lidech, aby se nad tím zamysleli a ukončili utrpení nevinných.

 

Milá Lionel,
             děkuji ti za tvou odpověď, ze které mám upřímnou radost. Sama maso nejím ze stejných důvodů jako ty a snažím se lidem kolem sebe toto vysvětlovat, žel zbytečně. Přitom stačí mít jen srdce... Nechápu jak tolik tzv. věřících lidí (sama jsem věřící, ale nejsem v žádné církvi) může s klidným svědomím dávat přednost své chuti na maso před slitováním s tvory podobnými nám, jak ty hezky píšeš, kteří mají obličej a cítí bolest. A to už vůbec nemluvím o přikázání: nezabiješ...
Nechci nikoho soudit, sama jsem maso dost dlouho jedla, přesto že jsem cítila, že to není úplně v pořádku. Nepotkala jsem však nikoho, kdo by mi v tomto otevřel oči a věřím, že kdyby ano, přestala jsem už mnohem dřív. Možná se pletu a každý k tomuto kroku musí dospět sám, nevím. Jen je mi hrozně líto nevinných mučených a masakrovaných zvířat a cítím se bezbranná v tom, jim nějak pomoci.
Ještě jednou ti děkuji a raduji se alespoň z té hrstečky lidí, kteří to vidí stejně jako ty. Ema